A v rámci šití potom tu bude rozhodně dost šití historického. Nejsem žádný expert. Nejsem členem žádné historické skupiny. Šiju si pro radost a učím se za chodu. A trvá mi to děsně dlouho (vlastně jsem ještě nic pořádného nedodělala).
Ale budu se snažit upřímně a dostatečně detailně popisovat, co dělám a proč, u všeho, co budu vyrábět, ať už to bude historické, nebo ne.
Tak třeba právě teď olemovávám empírovou šněrovačku šikmým proužkem. Šiju to v ruce, jelikož zrovna tohle je něco, co jde v ruce mnohem líp, zvlášť v rozích a křivkách. A taky je to historický experiment (poslední dobou na čistě ruční šití rezignuju, protože to trvá, ale když už jsem to začala, tak to chci taky dodělat). Z líce přišívám šikmý proužek zadním stehem "zevnitř", pak to přehnuté na zadní straně přichytím krycím stehem.
Mám totiž pocit, že něco takového na českém internetu zoufale chybí. Nevím, možná mi něco uniká; jenže když to srovnávám s tím, co nacházím v angličtině - je toho žalostně málo. Ani si nejsem jistá, jestli to, co mám výše na mysli, je opravdu krycí steh (mám to z knížky od Burdy, která je dost stručná) - a Google neporadí.
Pokud jde o historické šaty, je to stejná bída. Přinejmenším pro ty doby, které mě zajímají. Přinejmenším pro ženy, které si jako já šijí jen tak pro radost. Přinejmenším v tom formátu, který mi vyhovuje a kterého je v zahraničí v téhle oblasti plno - blog, blog nesešňěrovaný kategoriemi a otevřený komentářům. Blog, který provádí docela vážný výzkum, ale nesnaží se výsledky zakonzervovat a připouští si, že všechno může být jinak. A s klidem svoje informace předává jiným a přijímá informace od jiných.
Možná to tady někde už je. Možná jsem to jen ještě nenašla.
Jenže když hledám historické informace na českém internetu, nacházím převážně pořád ty samé texty kopírované jeden od druhého, mnohdy včetně bludů (žádné korzety v empíru? - o tom v příštích příspěvcích). Myslím, že se to postupně zlepšuje, ale jde to pomalu. Už jsem do tohohle zájmu investovala tolik svého volného času (a občas i peněz), že nevidím důvod, proč bych jeden z těch zlepšovatelů nemohla být i já, i když vůbec nejsem ani historik, ani - jak se vůbec česky řekne "reenactor"?
To je vlastně další důvod. Chybí mi česká terminologie a nevím, jestli je to tím, že vůbec není, nebo tím, že se tolik pohybuju v anglickojazyčném prostředí. Pod vší tou angličtinou jsem v zásadě česká vlastenka a žere mě, že mi chybí slova a kontakty doma. Tak.
Ti, kdo vědí, se potom sdružují do skupin na diskuzních fórech, Facebooku a podobně. Nebo prezentují svoje nálezy a výtvory na stránkách, které jsou sice naprosto úžasné (vážně!), jenže se na nich nedá odkazovat na jednotlivé úžasnosti. Na tom všem v zásadě není nic špatného (Šicí fórum vřele doporučuju!), ale je to pořád taková malá uzavřená společnost. Fakt, že jsem většinu z toho našla až po letech nebo možná pořád ještě vůbec, je myslím dostatečně výmluvný.
A tohle bude doufám jedna z mála mých stížností na tomhle blogu. Nechci si stěžovat. Chci dělat něco konstruktivního, sdílet to s jinými, a přesně proto jsem si teď založila tenhle blog.
* * *
Před lety jsem začala blogovat česky (posléze česko-anglicky) na marmota-b.blog.cz. Ten blog teď už dlouho stagnuje. Měla jsem víc stálých čtenářek ze zahraničí než domácích. A psaní příspěvků oboujazyčně bylo značně namáhavé (a zabíralo prostor). A systém kategorií mi přestával stačit. Přesedlala jsem na Blogger se štítky a na angličtinu, na marmota-b.blogspot.com. To mi funguje. Ovšem mezitím jsem zase získala nějaké české čtenáře a taky narazila na výše uvedený nedostatek na českém internetu... a tak jsem tady.
Když nepřišívám šikmý proužek na titěrné rohy a křivky v ruce, dělám to na tomhle šicím stroji Singer Tradition 2259, který stojí na stole sám a sám pod jménem Ema. (Kecám, vedle stojí starý Łucznik, který už několik let čeká na to, až zjistíme, proč blbne, a venku pod vjezdem, igelitem a dřevěnými paletami je ještě starší, značně prorezlá, ale nesmírně krásná Singrovka, kterou by stálo za to zprovoznit, kdyby na to člověk měl čas.)
Ema má svoje mouchy, ale v zásadě jsem s ní spokojená. Pasují do ní cívky z Łucznika, což je obrovská výhoda.
Asi tu nebudu tak často jako na Marmota's Dress Diaries. Přece jen - účastním se tak trochu Historical Sew Fortnightly, mám už své stálé čtenáře. Ale kdo ví. Nějak se to vyvrbí.
Žádné komentáře:
Okomentovat